Drak ve mě

Řítím se lesem k ďáblově stavení,
orgií pohanů drze si užívám.
Jen zlo a bezcitnost, že ze mě pramení,
toho si dávno už ani nevšímám.

Už není za co bych bojoval,
hledím jen na sebe jak si teď užít.
A nemám, čeho bych litoval,
není mi souzeno své štěstí zažít.

Tasím meč proti svému osudu,
jsem drak co vraždí nevinnost.
Ještě že navždy tady nebudu,
jen všem škodí má lhostejnost.

Chci vykácet všechny světa lesy,
a potom zas stromy zasadit.
Snad jednou najdu odpověď kdesy,
proč toužím zrovna to učinit.