Jako by nebyli

Dva v jedné místnosti
a jako by tam nebyli
jako by se neviděli
jako by se neznali

Hodiny na stěně
odbily osmou
a obývák, kuchyně
staly se vězeňskou celou

Bez srdce, bez citu
kolem sebe plynou
a němě, bez hlasu
otázky si kladou

Hodiny na stěně
odbily desátou
a z mříží stala se
mramorová zeď

Jen tak dál
procházejí kolem sebe
jeden řízl se
druhý v zrcadle prohlíží se
bez zájmu

Od maramorových zdí
které nasákly chladem
bezzvučně se odráží
ozvěna křiku dvou duší

A čas jen tak plyne
s nimi
ledovým chladem
A jejich vztah
leží dál ladem...