Poslouchám...

Na parapetu zazvoní
než se roztříští,
v listech stromů
pak smutně zašustí.

Na dlažbu dopadnou,
zvláštně plesknou,
na květech hrají
píseň tak tesknou.

Slzy jsou tiché,
po tvářích kanou,
setřeme je dřív
než na zem spadnou.

Nikdy není slyšet
plačící duši...
Proč tedy ten zvuk
tak drásá mé uši!