Výčitky

Poslouchej, muži...
mě schází cit,
máme už v rozpočtu
deficit.

Schází mi doteky,
pohledy zblízka,
i Tvoje ruka,
jak vlasy víská,
hluboký polibek
snad na filmovém plátně
- něco je jinak,
něco je špatně.

Cítím se šizena,
obehrána.
Ty stále bereš,
a já dávám.
Bereš mé dárky
jenom tak,
já ruce prázdné
třeštím zrak.

Až přijdeš pro další,
tak zavřu krám.
S charitou končím,
a na dluh nedávám.
To, co Ti dopřávám
v milování,
vypisovat
mi ostych brání,
cítíš se potom
jako král.

I já mám svoje touhy,
chutě, malé sny a přání,
jenže Ty všemu se bráníš :
ženský tlachy pouhý.,
Odstrčíš mě hrubě dlaní,
a dál věnuješ se spaní.

Na slepou bábu
se mnou sis hrál...
Nepřej si vědět,
co bude dál .