Odsouzená

V slzách se topí
A bodá to kopí
Co v rukou života
Znamená nicota?
Co touhy, co přání?
A smrt už se sklání
Jen bolest tu cítí,
Jak chtěla by míti
V rukou své srdce.
Proč chutná tak trpce
Ten kousek světa v mé duši.
Kdo střílel tou kuší,
Co probodla mou hruď,
Ty člověče mě teď suď!
Soudils mě pořád jen podle pohledu,
Já jinak žít už nesvedu.
Proč bolelo bytí
Proč žalem se sytí,
Ti všichni v pozadí,
Těm už to nevadí,
Že způsobili malou ránu
Vypustili černou vránu
Každý tu svou,
Teď se o mne rvou
A každá mi za letu
Vytrhla paletu.
Paletu emocí, jež malovala život můj
Jen si zlý člověče své pikle kuj.
Když stíny zmizely, začalo svítat,
Jen mě nepřišel nikdo vítat.
Zástup lidí,
Co mé oči vidí
V tom šeru stál
A každý kopím klál
A proťal to tělo
Ach, co se to dělo
Já plna ran,
Mě život nebyl dán.
Každý mě uhodil,
Lidství mi odloudil
A slzy stékají
A dech se zatají
Slzy po krvi kanou
Umírám hanou…