Odchod

Říkal mi "levandule",
bylo to mé jméno,
já mu zase "můj pane",
tím to bylo oplaceno.

Dal mi domov, svobodu,
a tak, když jednou řekl "Dlouho už tu nebudu",
lekla jsem se a na náhrobní kámen nakreslila pak
malý domek a všude kolem mák.

Byl to jeho sen,
chtěl vysadit si pole jen
a po něm pak svobodně běhat,
avšak nechal se příliš zmáhat.

A teď tu není,
ale u mne nikdy neupadne v zapomnění.
V mém srdce má najisto
i po svém odchodu místo.

Své přátelství a lásku jsem mu dala
a o nic víc ho nežádala..
..ale teď žádám..
..zůstaň..