Pierotova maska

Všechno čekalo. Noc končila.
Svět zadržoval dech a chystal se znovu začít.
Já tu stojím s bledým obličejem Pierota v mém černo-modrém světě kde šedí lidé touží ... ...
V tom se vzduch zachvěl a prolomil brány snění ... ... a stál tam On ... ... zahalený v plachosti ... ... Měl barvu písčité pláže v podvečer ... náhle se cítím jako provazochodec sužovaný závratí, přeji si oslepnout a číst jeho krásu rukama ... vzhlédnul ... a já se v něm ztrácím ... Na místo Pierota masku Harlekýna nasazuji ... ... ale ... to už tvá Kolumbína přichází ... ... ... a mě nezbývá víc než se vrátit zpět do modré noci v tmavě chladném světě. Světě kde snílkové pijí a pijáci sní ... ...