Úleva

Už nemůžu,
Jen tak tu sedět,
Všechno je pryč,
Musím to nechat běžet.

Lásku,co jsem ti dala,jsi vyhodil,
Bojím se toho,co přijde,
A čeho hůř,že nic nepřijde.
Čas by to snad nepovolil.

Čas tě prý tlačil,je to kec,
Nejradši bych se zabila,ale neudělam tu věc,
Na,vem si tu klec,
Ptáček už stejně nežije,a prý nás přežije.

Čas byl se mnou,už netrápím se,
Nad mou hlavou,hlína svírá se.
Půda je promočená jeho slzami,
Proč teď,když nestála sem ti za zlámanou grešli.

Ne,nech si své slzy,
nech si ty pohnilé řeči.
Stejně za to můžeš ty,
Jdi pryč,nekaž víc tu zemi.

Ale nemusíš mí strach,že nepotkáme se,
Já vyžádala si povolení,
Už jen několik let,
A má kama zastaví tvůj dech.