Šeptaný výkřik
Šeptaný výkřik
Anotace: Moje osobní zpověď duše ve formě básně.. Včera mi bylo opravdu zle.
Křičím o pomoc
Snad někdo uslyší
Hlas mám stále tišší
Už jen šeptám
Trpký polibek na dobrou noc
Už mám toho dost
Jsem panenka na hraní
Prosím, kdo mne zachrání?
Nechci pořád trpět
Smrt nabízí chladnou dlaň
Já však odmítám zatím platit daň
Jizvy jako připomínka
Slzy pálí; krutá vzpomínka
Nechci umřít
Možná to však bude lepší
V mysli ta myšlenka straší
To nikdo neslyší šeptaný křik?
Z úst unikl bezmocný vzlyk
Zatím stále dýchám
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Tvé city znám,
pokaždé když v dlaních hlavu mám.
Přijde mi, že slunce už nevzejde,
že na mém životě nesejde,
ale pravda to není,
vše zlé se jednou v dobré změní,
a to i Tobě.
Nádherná básnička...
04.12.2007 07:54:00 | Azazen
Také znám situaci, kdy člověku je mizerně. Také při nich píši básně. Jsem přesvědčena, že v rozjitřené mysli rodí se nejhezčí básně.
24.11.2007 15:38:00 | Rikitan
Vždyť jsou i pěkné dny, jsou i pěkné sny. Když budeš myslet na ně, nezchladíš si dlaně. :)
22.11.2007 20:21:00 | Cathy
...taky mám na plicích balvany přežití...zatímco padáme nikdo nás nechytí...sami se škrábeme po stěnách života...nahoře čeká zas jinačí levota.
22.11.2007 19:15:00 | Ayla
Poslední sloka je velice vyvedená , četl jsem si jí několikrát Opravdu pěkná celá básenka Kavec
22.11.2007 18:30:00 | kavec
Jen ty myšlenky nech hluboko někde tam v prázdnu. Karta se obrátí a zas bude líp... Báseň hezká.
22.11.2007 18:24:00 | Vladimír P.