Prý..

Prý to byl boj..
Boj za život..
S věčnými slzami
na umouněných tvářích
- marný jako voj,
co jen ničí šťastné lidi..
a tíží je útrapami.
Co jinak by nemusely být..

Prý to byl boj..
Boj za svobodu
Marný a nekonečný,
jako noční můra
//Která stále trvá//
I ve slunečném dni..
Co už nevrací volnost
svým zajatcům
ve spárech smrti

Prý to byl boj..
Říkali oni..
Ti, co tu zbyli..
Ti, kteří nezažili
Bolest a žal..
Ti, co neví nic o někom,
kdo jednou skutečně miloval..

Prý se lehce vzdali..
Tvrdili oni,
sedíc doma v teplém křesle,
s hrnkem horkého čaje,
tváříc se falešně sklesle,
jako by litovali
ztráty nevinných životů..

Prý.. – Samé prý!!
a nikde žádná fakta
však oni nám vypráví, o tom,
co zažili z jitra
svého //bezcenného// života..

Oni, staří lidé v teplém křesle,
s hrnkem horkého čaje,
z něhož se jen kouří..
Stejně, jako bude dýmat
jejich duše,
ve věčných plamenech Pekla..