Sonet pro Neznámou

Proč není místo po Tvém boku,
má Neznámá? Kde hledat Tě mám?
Jaký směr přikázat svým krokům,
který tyranský zbořit chrám,
abych snad našel Tě?
V duši samoty šrám
pálí jak mráz v létě.
A prázdno po mých bocích
slzí svou mrtvou smířeností,
že vždy bude ve svých krocích
opuštěno jak v hrobech kosti
zahubenčat nevinných.
Tak bytí mé se postí,
čeká na Tvůj vzdych.