Strach,lékem bolesti.
Strach,lékem bolesti.
Anotace: Zkuste v tom najít mou myšlenku.Klidně pište své názory,pokud sami uznáte,že je jich třeba.Rád si je pročtu.
sám sebe ničím a také proklínám.
Do temného lesa za měsíce chodívám,
abych strachem zapomněl na ty hrůzné tlapy,
odporné ,lidmi vytvořené útrapy.
Jako bych měl srdce,
stejně velké jako plíce.
Velikostí větší než-li ostatní,
depresí pozvaní hosti.
Jako bych srdce nosil za ostatní,
aby nebyli nešťastní.
Je to hloupost!!
Ale proč tedy tím řečnickým nožem rvou mé žíly?
Svou pomstychtivostí, kouskují mou duši na díly.
A já ??
Nejsem jako skála.
Jsem človíček osamocený.
Stojící ve sněhu,strachem promáčený.
Hledám cestu!
Ta tma,kdy nevidím na krok,
mě do strachu dostává,natolik,že nejsem schopný polknout srdcebolný nok.
Zapomínám na vše,
až na instinkt lovné zvěře.
Já jsem tou lovnou zvěří,
ze strachem do tmy běžím.
Utíkám ze strachem o sebe,ale s úlevou zapomnění na rozdrásanou duši.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Smutný, osamocen, zklamaný, zničený, nechápající svět kolem...věř, že každý den má jen 24 hodin. Věř, že rok má jen 365 dnů. Každý den jednou skončí. Věř...
05.01.2008 22:54:00 | Traci
Nádherná, čtivá báseň...nádherně si vyjádřil své pocity, i když je to těžké se takhle otevírat...je tonáshera...moc se ti to porstě povedlo..až mě zamrazilo na týle hlavy..
03.12.2007 16:10:00 | Lady Carmila
Moc krasne, zivot nam prinasi zkousky kterymi musime projit, pripravuje nas na jeste tezsi chvile , clovek unese hodne...bojuj a ver ze vse zase bude tak jak vse ma byt, nebot zivotem vladne i rovnovaha...
01.12.2007 01:22:00 | carodejka
Samota není zlá, zlý je pocit osamění.
Samota je radost z přítomnosti samého seba.
Osamělost - pocit, že Ti někdo nebo něco chybí.
Ani s jedným pocitem by se nemělo přehánět :)
Tvé pocity sú nádherné, osobné, a předse je mnoho těch, co pravděpodobně zažili alespoň jednou něco hodně podobné.
Máš šanci s tím něco udělat a někam vyrůst. Zkus třeba knížku "4 dohody", nebo něco takové ...
30.11.2007 15:39:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Chválím, to se mi líbí... Do útrap každý musí někdy spadnout. Život totíž není pohádka! V níž by vítězilo dobro a radost. Cožpak bys bez toho smutku (pokladu), který v sobě máš, mohl psát?? A navíc jsou to zkušenosti.
28.11.2007 10:24:00 | Vladimír P.
No nevím, jestli je zrovna "třeba" mého názoru... Ale myslím si, že nejspíš prožíváš složitý období. Rád bys křičel na svět: "Změň se!" a taky Tě prostě bolí to, že jsi jiný než ostatní... Lidi jsou někdy dost zlí. Máš pocit, že snad jen Ty máš srdce, což Tě uhání do depresí, který jsou vlastně úplně zbytečný. Někdy je toho na Tebe moc. Pořád hledáš smysl života a nevíš co bude dál a taky se té budoucnosti bojíš... asi vím, jak Ti je...
27.11.2007 23:07:00 | Moonlight7