Čára

Chtělo se mi křičet,
nemohla jsem než jen brečet.
Řečí těla řídit se nesmí,
vždyť rány se pak těžko hojí.
Krvavá rána udělá strup
a opadá jako dub,
ale jizvy srdce,
jen málo zahojí se lehce.
Proč paměť slouží jen na některé dny,
vždyť se můžou rozplynout jako sny.
Každou noc o tobě sním,
už se trápit nesmím.
Čáru zatím musím udělat
a jen v dobrém vzpomínat.