Osamělost
Osamělost
Anotace: Je mi smutno, Lásko!
Hvězdy na nebi žhnou
a mé srdce touhou plane.
Přeji si stát se tou,
která tě milovat nepřestane.
Měsíc září,
do noci osamění.
Tíží mne stáří,
co v hrob se brzy změní.
Samota tíží,
jímž přítelem je žal.
Oči se klíží,
teď duch, aby se kál.
Před sebou samým,
v noční hodině osamění.
Stát se tak vánkem vlahým,
ale tento osud není.
A hvězdy na nebi žhnou,
stále tak půvabné.
a mé srdce touhou plane.
Přeji si stát se tou,
která tě milovat nepřestane.
Měsíc září,
do noci osamění.
Tíží mne stáří,
co v hrob se brzy změní.
Samota tíží,
jímž přítelem je žal.
Oči se klíží,
teď duch, aby se kál.
Před sebou samým,
v noční hodině osamění.
Stát se tak vánkem vlahým,
ale tento osud není.
A hvězdy na nebi žhnou,
stále tak půvabné.
Autor Rhiana E. Nebresk, 28.11.2007
Přečteno 429x
Tipy 12
Poslední tipující: Zahir, Gabrielle Taroka, Kozoroh 1, Jen tvůj anděl, excited, fialová, Bíša, Dračičák, Chonglee
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
jsem spis pro volny vers, ale sem ta vazana forma tak nejak sedne :) dojem pozitivni
29.11.2007 16:40:00 | Jen tvůj anděl