Vyhaslá hvězda

Černá hvězda,
spadlá z nebe.
Vyhaslá Severka
//utopená v šedočerné polární záři//
vyhaslá pod tíhou lidských myšlenek,
//citů, nenávistí a zrad//
to jsem já..
uplakaná dáma v lesklém klobouku,
přepásaném bílou stuhou..
s očima rudýma
//od věčného pláče//
a pocity vtažena,
do věčných pavučin
// (spletitého) života//
odkud není cesty zpět..
Uplakaná dáma, v temném korzetu,
//vyhaslé hvězdy//
která se dusí..
A pomalu..
Jen zlehka..
Zato však krutě..
Umírá..