Mrtvolné jaro

Mrtvolné jaro, padlý sníh,
padlý anděl v rukách Tvých.
Jen Ty rozhoduješ zda má žít,
zda smí na tomto světě být.
Těžce dýchá, oči do nicoty hledí, dál a dál,
až tam kde k Tobě láskou vzplál.
Nemůžeš se rozhodnout zda má žít či nikoli,
sama víš, že by pro Tebe udělal cokoli.
Po chvíli vstaneš a smrt pro něj vyvolíš,
naposled Tě políbit mu dovolíš.
Zavře oči a nechá Tě jít,
snad bez něj budeš moct šťastně žít.