Apokalypsa

Když snesou se mraky na náš svět
a zakryjou hvězdný třpyt,
není pak žádné už cesty zpět,
vítat nás nebude slunce svit.

Jen chlad, který obejme lidská těla,
tiše rozlije se po zemi,
pak život chřadne a kůže bělá,
led trhá si cestu hrázemi.

Náhle v mrazivém modrém tichu
přestane poslední srdce bít
a Bůh snad jen z věčného zvyku
nad mrtvou zemí bude bdít.