Nemá smysl žít

Proč pravda tak strašně moc bolí?
Proč se rány v srdci pomalu hojí?
Proč má slova už vůbec nevnímáš?
Proč si mě už ani nevšímáš?
Proč se mi stále jen vyhýbáš?
Proč, když mě potkáš, pohledem uhýbáš?
Chci udělat tečku za vší tou strastí,
právě ocitla jsem se nad nejhlubší propastí.
Už mi nedokážeš ani ty pomoci,
přemýšlím o svém životě až dlouho do noci.
Až k ránu objeví se jediná spása,
po mém odchodu nebude suchá jediná řasa.
Revolver ke spánku pomalu přiložím,
jen jednu otázku si ještě položím.
Chtěl si se mnou vůbec někdy být?
Nechtěl, tak přeci nemá smysl žít.