Kamarádka

Přála bych si vidět ten úsměv věnovaný jen mě,
cítit tvou vůni a myslet si, že na mě nikdo nemůže,
psát tisíce veršů na způsob slovo láska,
jednou si připadat vedle tebe jako kráska,

spousta holek se kolem tebe otáčí,
lehko dodat, ano mě to vytáčí,
znám tvý jméno
klub za který hraješ,
vidím v tobě pořád to kouzlo
hlavně když se směješ

Víš, někdy bych si přála tě chytnout za ruku,
nemít pocit, že něco spackám,
chtěla bych si s tebou povídat třeba hodinu,
ale místo toho, po večerech snívám...

jestli bys mě mohl mít někdy rád,
jestli bys mě dokázal milovat

kamarádka...
víc ne?
Popřemýšlej ještě,
ten čas je věnován ode mne..

Na očích růžový brýle mám,
a v davu tě vždycky rychle nalézám,
upřeně ti koukám do očí,
je někdy pěkný, jak se s tebou ten svět zatočí,
cítíš takový to bodnutí u srdce,
no míváš vlastně pocit, že se rozsype,
když semnou mluvíš, nic nevnímám,
jen tebe pořád a stále poslouchám

ty tvý oči..
kouzelný jsou,
i když za to oni nemohou,
ubližují mi, víc a víc,
chceš asi perfektní holku, vid?

Ale ta neexistuje jako v pohádkách,
chytíš zlatou rybku a prý můžeš si něco přát,
tak to nebývá..
ne tady..
tady hraje čas,
i ten co se staví mezi nás,

občas mi vadí,že to není jako v pohádce,
princ ke své popelce,
kamarádka, kamarád,
k čertu proč mě máš jen takhle rád?:(