nevím jak to mám nazvat...

Anotace: a nevím co mám o tom dál psát...

Chce se mi brečet.
Každý den.
Každou chvíli.
Chce se mi řvát.
Však mlčím jen
a ztrácím síly.

Ztrácím síly,
na to žít.
Však každou chvíli,
je nabírám na to si život vzít.

Jen na ten správný
okamžik čekám.
Kdy bude to ten pravý,
tušení nemám.

Snad až všichni zapomenou
na ten přízrak, co proplul jim životem.
Na ten jež ránu hlubokou
zanechal v jejich srdci křehkém.

Pak možná na vždy,
budu pryč...