Hrob lásky

Na hřbitově plném tmy
procházíš se sám jen ty.
Snažíš se zbavit toho citu,
zas mít srdce z kamene,
co na lásku zapomene.

Chceš lásku pohřbít,
navždy ji zabít.
Ale není to snadné,
ona stále žije v tvém srdci i hlavě.
Věděl jsi, že nezbavíš se jí jen tak hravě.

Snažíš se ze všech sil, co jen to jde,
však ta tvář z mysli ti nesejde.
Už nevíš, co si počít,
nemůžeš ji přemoci, snad ani nechceš,
tak nakonec sám do toho hrobu lehneš.

Lásku nedokázal's pohřbít, pohřbil jsi sám sebe
a nyní už jen všude chladná půda tě zebe.