Proud času.........
Proud času.........
Mezi prsty našich dlaní
Hledáme toho viníka
Co bere nám dech
Za svítání
Kdy pomalu zjišťujeme
Že rychle stárneme
A už dávno nejsme jen malé děti
Co objímají ironii
Která z lásky udělala jen kupu smetí
Hořkou hromádku popela
Z Tvých zlámaných křídel
Ráno přitulím k sobě svého padlého anděla
Se kterým rád bych strávil
Těch posledním mých pár chvil
Než zase vstanu sám... ... ...
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Prostě...taková pěkná, na kterou ani neumím něco odpovědět...snad jenom, že...takhle bych svoje pocity asi neuměla napsat, ale ztotožnit se s nimi můžu:-(
08.02.2008 08:25:00 | Veru
Skutečnost není jak známo nikdy jen taková, jaká je sama o sobě, nýbrž i taková, jak ji nazíráme.
12.01.2008 23:18:00 | Lota
život nám padá do dlaní
jak vločky sněhu (mnohdy chladí),
necháváme ho rozehřát
jen tak... (teplo ho neuchrání)
a nebo můžem stavět sněhuláka,
iglú (jak střechu nad hlavou),
hrát si s ním (to mě často láká)...
jestli chceš,
můžu ti půjčit rukavice...
a pak i pozvat na čaj do světnice...
aby ti nebyla až tolik velká zima...
03.01.2008 20:29:00 | Cecilka
Nolis...mistře pera..
nejsi sam..
kolem je neuveritelne samotnych srdci...
a ja taky .o)
all the best..
Radek
01.01.2008 19:45:00 | Bean