Samota

Poslední polibek
čelo mé pohladil,
světla stín
radost pohltil,
tisíce očí
do tmy se odvrací,
tvá ústa mlčí,
štěstí se nevrací.

Svštlo se ztratilo,
pode mnou vratká zem,
ticho se pokrylo
mlčení nánosem.
Tmou propadl
zkyslý lásky květ
-vrátit se zpět
milovat smět,
smutek halí
tvých citů svět,
stesk nenadálý,
pár bolestných vět.

Ztráta poslední
uzamkla duši mou,
náramek svatební
do bláta upadl
-jen stíny si povšimnou.

Samota padla
na srdce jako kámen
má duše ztvrdla
jejím nárazem.
Ústa mlčela,
srdce loučí se: "Amen"
Samota padla
a pode mnou tvrdá zem.