Mládí uvnitř sebe

Úspěšně jsi vstoupil do nového ročníku,
všechno má ale má nejakou svoji podminku.
Nejaké svoje ale přes co nejde vlak,
zpočátku jsi tomu nevěřil ale vážně je to tak.

Na první pohled vypadá to krásně,
nemá to chybu,
a ty se svými nejvěrějšími utápíte se v pivu.
Jenže na ten druhej pohled,
víš, že nad svými city nemáš žádnej dohled.

Dopláciš na svoje mládí,
důveřivost, volnost a nezkušenost.
Najednou máš prázdný slova,
ale nic nejde žít znova.
Citíš že máš velmi hustou depku,
nejlip ti je samotnýmu, ale někde venku.

Rozhodneš se po dlouhý době přemýšelní,
že tvuj život vubec štastný není.
Stojíš na mostě a díváš se dolů,
viš že máš kam jit,ale už ne domů.
V hlavě si promítáš,
sám sobě si vyčítáš,
žes leccos mohls jinak udělat,
že ses nemusel jen flákat.

Musiš začít znovu,
narodit se zas.
A tak skočíš dolů,
nezbyde po tobě už ani vlas.
Náhle ležíš dole,
opravdu je konec,
všude kolem ticho,
Ticho, ticho nikde žádný záchytný bod