Zničené pervitinem
Zničené pervitinem
Sedím v pokoji, sedím tu sama.
Je mi zima a mám strach.
Už nejsem ta dokonalá dáma,
nevím co zapříčinilo ten krach.
Můj život se změnil.
Jak květina, která uschne.
Můj svět se zničil.
Bojím se, že to zlé teprv začne.
Nemám ani přátelé.
Nemám rodinu.
Je to bolestné,
nevím proč vůbec žiju.
Mým životem je má droga,
pervitin ze mě udělal cvoka.
Činím hrozné věci,
jen abych měla své piko.
Pervitin! Má láska přeci!
Je mi to tak strašně líto.
Čekám na zlatou ránu.
To je vysvobození! To je naděje!
Zničila sem všechnu lásku.
Sbohem můj zkažený živote!
Odcházím do pekla, kam patřím!
Jako troska tam pomalu kráčím.
Je mi zima a mám strach.
Už nejsem ta dokonalá dáma,
nevím co zapříčinilo ten krach.
Můj život se změnil.
Jak květina, která uschne.
Můj svět se zničil.
Bojím se, že to zlé teprv začne.
Nemám ani přátelé.
Nemám rodinu.
Je to bolestné,
nevím proč vůbec žiju.
Mým životem je má droga,
pervitin ze mě udělal cvoka.
Činím hrozné věci,
jen abych měla své piko.
Pervitin! Má láska přeci!
Je mi to tak strašně líto.
Čekám na zlatou ránu.
To je vysvobození! To je naděje!
Zničila sem všechnu lásku.
Sbohem můj zkažený živote!
Odcházím do pekla, kam patřím!
Jako troska tam pomalu kráčím.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
pěkně napsané a snad jen to, že posílám povzbuzení a hodně síly k dostání se z toho...
21.01.2008 09:23:00 | toužím.jít.dál
Hodně silné a myšlenkové dílo ... nevím, přesně, jaký komentář sem dát ... snad jen, že každý dělá chyby a jen asik polovina si to dokáže skutečně připustit a snažit se z teho dostat a vše napravit.
18.01.2008 21:28:00 | NikitaNikaT.