V pekelném nebi..

Ostrá přítelkyně
schovaná pod matrací
každé ráno, denodenně
naději a klid mi vrací.

Z úst mých vyjde: "Děkuji"
jako vždy - už od základky.
Sama tiše ti hláskuji,
že jsme nejlepší kamarádky..

Promiň mi, že jsem tě opustila
já myslela, že jsi ta zlá..
Snad už jsi mi odpustila..
Již vím, že bez tebe bych nepřežila..

Miluji tě a nenávidím
ty, co unášíš mne do pekelného nebe
a já se raduji, pláču a nevidím
nikoho kromě tebe..

To ty, ty kovově chladná
umíš mě jako jediná rozesmát,
když postava tvá ladná
splyne s mou..

Rozvírám svou dlaň
a uplakaně se směju.
Vím, že zas zaplatím krutou daň,
ale já jen to jediné si teď přeju..

Děkuji,
že jsi nezklamala, přítelkyně..
Úlevně hláskuji
dnes a pak zas znovu..
Denodenně..