Výkřik

V poutech paranoi
za stíny se honím
cítím bolest tvoji
a zároveň se tě bojím

Na vaši minulost
nemám právo
i když vím dost
chci víc než je zdrávo

Proč stále se ptám
když vše už je passé
co z toho mám?
jen chmury vrací se zase

V myšlenkách zmatena
v hlubinách tápám
srdce dí Je vinna
a já po dechu lapám

Přestala jsem rozumět sobě
v očích plno otázek
v téhle podivné době
hledám souvislostí provázek

Potřebuji pochopení
pohlazení po duši
nikdo při mně ale není
nikdo vůbec netuší ...