Už nechci...
Už nechci...
Anotace: Všem posílám sílu...prosím...nemám ji sama, ale přeji to všem lidičkám tady...
Mé tělo zvrací...
Ta bolest a nechuť žít...
chtěla jsem podpořit...
Píši text ve chvilce a hned...
snad nebudu souzena zpět...
Píši, co cítím, jak mi je...
ať tu bolest každý promine...
Láska mě dala ránu a to velkou...
proč mám tak bolest krutou...
Rodinu nemám...jsem sama...
jsem tma a všeho plna...
Ani nevím, že píši...
ale moji bolest to ztiší...
Jste pokladem tohoto světa...
Jen mi nesmyslně přibívají léta...
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Není to tak dlouho co jsem se cítila stejně....je to, jako bych to byla já, kdo si zoufá, ale tvoje ruka, co to píše.Prosím už nesmutni a podej mi ruku a neboj opravdu to přebolí i když na duši zůstanou šrámy. Ať si léta letí, v každém věku se láska rodí. Běž a koukni se roh, třeba tam na Tebe čeká.Jsem s Tebou a vždy Ti podám ruku.
22.01.2008 18:39:00 | HannyJanny
Léta přibývají každému a každému z nás čas, život plyne někdy příliš rychle ...
22.01.2008 17:10:00 | NikitaNikaT.
Jo souhlasím s Vladimírem. Mně taky není nejlépe, ale žiju nadějí a věřím ve změnu.
22.01.2008 07:05:00 | Dračičák
děkuji za podporu...ale nevím opravdu, jak dál, proto takové verše :( ... život mě ničí, píši upřímné řádky, ale i tak děkuji...
22.01.2008 06:27:00 | toužím.jít.dál
Léta nesmyslně přibývají všem...
No a? =)
Stejně z nás pubertu vytáhne až zem... =)
A sílu? Nabízím ti virtuální rameno, o které se opřít...
A časem budeš zase chodit po svých... ;)
22.01.2008 02:33:00 | Blázen? =)