Na scestí..

Objímám medvídka
a v dlani mám tebe,
zas čeká tě rudá nadílka,
zas srdce mě zebe..

Na uších sluchátka s Mansonem,
to aby přehlušil mý myšlenky svýma,
ne, dávno už nejsem nevinná,
kochám se potůčkama rudýma..

A v očích už zas pálí mne slzy,
plyšáčku milý,
já vím, že je ještě brzy,
ale my jediní jsme tu ještě zbyli..

Všichni odešli, otočili se k nám zády,
ke všem nám třem.
Na prsou hřála jsem si hady..
Co že šeptáš mi?.. –No ovšem!

Byla to lež, - já měla to vědět,
medvídku můj s nachovou srstí,
já nevím, co ti odpovědět..
Snad jen, že skončili jsme na scestí..

Já, ty i ta malá kovová věc,
ne, já vám to nevyčítám,
já ráda jsem přec,
že aspoň vás stále mám..