Nesmírná

Když v ozdravce si se sluncem stávala,
když s nervy sis hrávala,
když každý den budilas nás už v pět,
nám patřil svět.
Byly jsme šťastní.
Nesmírně šťastní.

Když jedné noci,
Měly jsme náměsíčnoust ve své moci,
Bludička se světýlkem nechala nás být,
trpělivost s námi musela mít.
Byly jsme veselé.
Nesmírně veselé.

Když Věra na život si sáhnout chtěla,
ty jsi moudrostí pěla.
Chtěla jsem být jako ty, víš?
Když neřekly jsme ani muk,
to pomohl náš tuk.
Byly jsme vážné.
Nesmírně vážně.

Když nad hrobem jsem stála,
když černá musika hrála.
Byla jsi silná.
Nesmírně silná.
Já se žalostí topila.
Tys časem mě optimismem opila.

Když smutek si ty zažila.
Mě sis asi pro úsměv vážil.
Neřekla jsi ani muk,
vždyť je to fuk.

Když chtěl mi Michal pomoc,
Vše zpravý bůh,
snesli jsme se jako hejna much.
Budoucí kněz v rozkladu,
Naše duše v rozpadu.
Byly jsme tvrdé,
nesmírně tvrdé.

Nebyla jsi šťastná ani trochu,
Dostat se di pod kůži horší než hrochu.
Tak tedy slyš,
Umírám víš.
Budoucnoust? Vnitřek hrobů,
za nějakou dobu,
Prima párty všech snobů.
Byla jsi klidná.
Nesmírně klidná.
Veselý pohřeb a smích zlatý hřeb.
Beze mne však jej máš.

Ty pravdu jistě znáš.
Dopis přišel k nám,
Tvé poslední přání mám.
A v něm stálo:
Kamarádky umíraj lehko proč vysvětlit,
Aniž bychom museli kostel vysvětit
Umíráme neboť ortel podepsaný již máme.
Klidně písemně ti to dáme.

Jsi mrtvá,
Budeš mrtvá.
Napořád a navždy.