Jediná

Jediná

Se setměním přichází,
když oči pohltí,
zase odchází.

Kudy chodí,
stopy nechává,
sil ji ubývá,
přesto zůstává.

Kdysi žila,
teď spí.
Byla skutečná,
byla dvou lidí.

Ta jediná z tisíce,
co byla, není,
utkaná z měsíce,
světem letí.