Ztracená dívka

Sama v lese ztracená,
dívka s modráma očima,
útěchu v kmenech nalézá,
zpátky se však nedívá.

Kapky deště jí spadají na tvář,
a zima ji proklíná,
život je velký lhář,
co si ta dívka počít má.

Kdo pomůže dívce,
která cestu hledá,
prosím,neberte ji více,
vždyť ona už nic nemá.

K večeru se stmívá,
a smutek ji dohání,
na černé nebe se dívá,
a úzkost ji prohání.

Když poslední síly posbírá,
vstane,a jde dál,
pak přes řeku se prodírá,
a cítí vítr,který spal.

Pomalu přichází k ohni,
který vidí opodál,
cestou slzy roní,
to si s ní strach ještě hrál.

Dveře někdo otvírá,
neznámý muž ve dveřích,
na dívku se podívá,
a zvolá: Bože cos udělal,
cos udělal to za hřích"!!!