Nenávidím se

Nevyznám se sama v sobě

Uvnitř mám ticho jako v hrobě

Celé noci probrečím

Je to jako bych byla zakletá prokletím

Nenávidím sama sebe

V mích snech se právě ztemnilo nebe

Sním víc než je zdravé

Sama vím že je to marné

Ale lepší je mít svět kam denně utíkám

Než umřít tet kdy do polštáře vzlykám

Mám pocit jako by se mi zhroutil svět

Opravdu není co mi závidět

Včera se to zase stalo

O to huř se dnes hrálo

Že jsem v pořádku že je mi fajn

Tak proč další jizva přibyla ?
Tahle ale trochu bolela

Taky toho lituji , hodně lituji

Svědomí svoje zpytuji

Jenže tak jak se mi ulevilo

To už se dlouho nestalo