Moje dokonale trapné tajemství

dnes se hvězdy zas dívají
tak ostražitě
jakoby snad
mělo se to stát
jakoby snad
skrýváno bylo pod povrchem...

stíráš nohou tvrdou dlažbu
stále věříš, že skrývá víc
než tvoji krev
a odřené paty...?

dnes
škodolibé uhýbání mých očí
dívá se ošklivě
člověk štvaný jak zvěr
před sebou samým...

tohle přátelé
není poučení
či vyšší záměr

budu utíkat stínem
a nemít nic..
protože
člověk by snad měl cítit
jednou...

zítra
výrážet šibalský smích
tak jak vy ostatní