Narození, cesta, smrt

Bledost starých, zašlých dnů,
Bílý popel našich snů.
Dalším krokem křížíš val
za ním jenom strast a žal.

Však hlavu vzhůru, zatnout pěsti.
Někdo trním cestu klestí.
Všichni nemají ji z růží...

Snad aspoň jedno ducha vzmuží,
že nejsi v tomto světě sám,
i když slyšíš jenom výsměch vran.