Růže a hvězda..

Asi jsem padla,
zaznělo v mysli
uvadlé růže..
Z nebe jsem spadla
a jsou nesmysly,
že hvězda přání plnit může..
Zamilovaný pár
dívajíc se na hvězdné nebe
to neví../říct jim to nemohu/
Chlapec předal dívce svůj dar:
růži, co chladně ji zebe,
pozurujíce přitom oblohu..
A tak tam sedí pod starým dubem
dívka s růží si hraje
sledují nebe a tiše si šeptají,
o tom, jak noc snoubí se se dnem..
Vidí hvězdu, co jim dopřeje
věčnou lásku a ptáci je oddají..
/Ach, ti jsou tak bláhoví!/
Však nechme je si užívat
ve vzájemném objetí
v samotném chrámu Lásky..
Jen já vím, co dál budou si prožívat,
že láska jejich uletí
na perutích žalu a přetvářky..
Tak zatím sbohem,
já přání neplním..