realita
realita
jsem potrava..
vařená z toho, co dům dal
na plotně stářím podepsané
a zaprášené vrstvou letitou...
v hrnci - který už dávno popraskal
na ohni, co pod plotnou plane
..jsem směsí, která přebije chuť kvantitou..
jsem potrava..
potrava nejspíš pro chudé!!
ani moc slaná, ani vomaštěná
i prosta vitamínů..prosta koření
v mističce ze dřeva, v který nic nezbude
která je víc - než-li jen trochu otlučená
a na niž hladoví přesto svý zuby vycení
jsem potrava..
..a proBůch..snad vařená s citem?
míchaná s úsměvem, skládaná s jemností
sliny se na ní chudým sbíhají
vždy bývám snědena..kvapem a s apetitem
směsice rozbředlá..masíčko od kostí
"žrádýlko..který holt páni neznaji"..
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Velmi sympatická báseň s vůní a nádechem jakési starobylosti ... závěr mě však tuze rozesmál :-)) Skvělé, Šuměnko, napadlo mě přečíst si Tvou tady nejstarší, a jsem ráda, děkuji :-))
05.04.2025 19:33:38 | Helen Mum
:DD
já ty starý už dávno chtěla smazat - jen se k tomu pořád nemůžu dokopat
no, co nadělám? - člověk se vyvíjí - snad aspoň to je patrný :)**
díky za tvou tolerantní náturu :)**
05.04.2025 20:05:50 | šuměnka
Jseš potrava a všem kolem sytíš duše
a kdo si toho nevšimne a kolem tebe projde hluše
jeho chyba
bo ty možná nejsi ryba
ani rak
však kam tvůj prak
vstřelí kamínek
tam pramínek
moudrý voděnky
ovlaží myšlenky
všech...:-)**
11.09.2024 18:30:01 | cappuccinogirl
Ale,ale, zas tak smutně bych to neviděl,ve správných rukou bys byla delikatesa...:-)
06.12.2010 19:14:00 | Danger
