Snění

Samota bodá jako nože
Když čepel zaryje se do kůže
Potůček krve se prudce spustí
A bolest s životem tělo opustí.

Však zaryje-li se nůž do srdce,
Nemá bolest kudy odejít lehce
A když bolest v srdci leží
Žije se mi stěží.

Další noc nezmizel ten sen, další den snění jen!

Srdce hlásí varování!
„Hola, hola, slitovaní.“
Zvoní, zvoní na poplach.
Kde se skrývá jeho vrah?

Vrahu srdce, odlož nože,
Nenávist tvá nic nezmůže!
Moje srdce pevně stojí!
Dost lásky v něm, k tobě pojí.

Další noc nezmizel ten sen, další den snění jen!

Paže mé se na mě smějí,
co okusit to pokušení?

Ne! Nejsem debil, abych se tím dobil!

Ale na druhou stranu, není důvod,
Proč nenechat proudit, co chce ven?

A pomyslel jsi na ní?
Jaké má ona asi spaní?
Ona je dobrým důvodem!

Další noc nezmizel ten sen, další den snění jen!