holčička

bojím se žít.. něco se děje..
nechci dál jít.. svět se mi směje..
nicotné chechtání.. nicotný smích..
žijeme v týrání.. v pitomých lžích..
nikdo to nevidí.. nikdo si nevšímá..
proč je svět šedivý ?? proč lidstvo nevnímá ??

stočená do klubka.. nevidouc přes slzy..
malinká osůbka.. už jí nic nemrzí..
třese se zimou.. třese se v pláči..
kůži má jinou.. zbili ji.. sráči..
modřiny na těle.. na duši šrámy..
smála se vesele.. pro to ty rány..

„byla jsem šťastná.. šťastná a veselá..
myšlenka slastná.. k neštěstí přispěla..
maminko, tatínku ?! proč jen vás zabili?!
chovám si vzpomínku, jak mi vás pohřbili..
začali soudit.. všude se šťourat..
já začla bloudit.. minulost bourat..“

malinká holčička.. vyzáblá tvář..
sevřená pěstička.. kolem ní zář..
schoulená v klubíčku.. bělostná kůže..
slzy jsou na víčku.. na rakvi růže..
je konec trápení.. je konec strachu..
skončilo mučení.. skončilo v prachu..