Připadá mi to tak dávno...

Připadá mi to tak dávno,
Co jsem smích ze svých úst slýchala,
A co je přátelství, bych mohla učit.
Pak přisel lidský chlad..
A já..
Přestala se nadobro smát.

Teď černé slzy stékají …
Na lehkou blůzu,
Sedím v koutě a čekám…
Na koho asi?
Na svou múzu…

Sedím v koutě
A ty čtyři stěny ..
Co kdysi byly holé vězení..
Dnes znamenají celý svět..
A srdce ví, že to už se nezmění.

Jen pár vzpomínek,
Na ten dětský věk,
Plný vrahů něžného citu,
Jenž se stal mým druhým já..

Jen pár okamžiků,
Pro které zaprodala bych,
Svou duši…
Jestli ještě nějaká zbyla.

A tak stále sedím v koutě
A poslouchám šum….
Přesýpacích hodin,
Které..
Odpočítávají mou poslední hodinku…