Útěk do ráje

Dřevěná lavička na vrcholku skály,
před ní dvě postavy ruku v ruce stály,
Hleděly do dáli, v svět, co nemá konce.
Dvě temné postavy ozářené sluncem.

Přišly sem najít ztracený ráj,
zabloudit v svět, kde stále je máj,
užít si volnost, nechat se nést,
na vlně štěstí znova se svézt.
Snad pohnout Zemí, zastavit čas,
být pány světa, užít všech krás,
sjet dravou řeku, protančit bál,
zamávat křídly a odletět v dál.

...

Dřevěná lavička na vrcholku skály.
Je to jen vteřin pár, co tu ti dva stáli.
Zůstaly po nich jen kelímky od kávy,
krabička od sirek a sladká vůně trávy.