Křičte pro konvenci!

Dvě pravdy nejsou
a je jen jedno právo.
Nepravdy. Lži.
Láska ve stylu romantickýho baroka
slepuje nám zuby svými polibky.
Neznali borůvková srdce.
Neznali mandarinky.

Probudím se
a rozhrnu závěsy.
/rozhrnu oponu/
Slabá po noci
ukazuju svou identitu.
/piha nad pravým ňadrem/
S nahou duší
do nahého dne,
který stejně pořád patří
cizímu světu.
Jsem host v cizím světě,
v tichém domě,
kde se nemluví.
Nekřičí.
Nesměje.
Nepláče.
Nesměje.
Nepláče.
NESMĚJE.
NEPLÁČE.

Barokní svět uznává jediné,
tichý dům neuznává lidskost.
Když uteču,
prásknu dveřmi,
v domě se zvedne prach
a tiše /tiše! psssst!/ zase usedne.

Pavlačové hádky,
ale pssst,
nesmíme kričet za sebe.
Jen za konvenci.
Není jiného.
Vítej, to je svět.

Kdybych měla dýchat vzduch,
co dýchají oni… Nejsem.
… Nejsem …
Jenže dýchám
marnost v zázrak…

V pomlkách tůtání telefonu,
dlouhých a mrtvých,
vyrývám do stolu tři slova…
.SEX AND DRUGS AND COMPLICATIONS.
.
.
http://www.youtube.com/watch?v=XEUWFvT16f8
.
.