Poslední nádech?

Prožila jsem utrpení,
o štěstí už nemám ani snění.

Čekám každou chvíli svého konce,
slyším již pohřební zvonce.

Proč jsem nyní byla ve vězení,
nemohla tu s vámi mít to krásné snění.

Tolik bolesti a zrady,
už si nevím rady.

Proto cítím jak duše odchází,
tělo jí již vůbec neschází.

Nechci pláč nad hrobem mým,
pohrdám již tělem svým.

Neumělo najít sil a bojovat,
dalo se zlem zkrachovat.

Již tedy loučit se musím,
každého v nebi střežit zkusím.

...