Kdybych tak dokázala...

Kdybych tak dokázala pootevřít ústa,
kdybych tak dokázala zvolat ještě - zůstaň!
Kdybych si přiznala, že v tuto chvíli
už utichá marně můj dech.
Z hrnečku zvolna kouří vůně čaje,
studený déšť mi smuteční píseň hraje.
Nevím, zda došlo mi, že všechno končí,
že život již zhasl v těchto zdech.

Kdybych tak dokázala smazat to, co bylo.
Kdyby mě bolest a srdce tolik netrápilo.
Kdybych tak mohla napsat od začátku
jiný příběh s koncem happy end.
Už nechci slyšet o vzdušném zámku.
Už nechci život, co má na kahánku.
Už nechci city bez křídel,
už nechci city těžké jako cent.