Proč tolik bolesti...

Proč tolik bolesti...

Anotace: Ještě tu jsem lidičky krásní - vím, že život je velmi vzácný - bohužel je plný krutosti a zla - proto bych ráda z tohoto světa utekla...

Proč tolik bolesti?
Je to opravdu k zlosti.
Proč více lásky není,
to hned náladu změní.

Proč nemohu se smát,
veršíky veselé dát.
Proč znám jen slzy?
Jak mě to mrzí.

Ještě chci tu být,
ale kde sílu vzít?
Síla bohužel již není,
to situaci mění.

Chtěla jsem milovat,
sebe celou "darovat".
Vysloužila jsem si násilí,
to vše za mé úsilí?

Jak to moc bolí,
i silného to zkolí,
vím, že třeba není pochopení,
ale třeba ta smrt vše změní?
Autor toužím.jít.dál, 16.03.2008
Přečteno 283x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Jsou to verše od srdíčka a nerada bych, aby byl za to hněv, mám vás ráda a bojuji !!! Již jen pro vás...

01.05.2008 09:22:00 | toužím.jít.dál

Milá moja, je to isto kruté, čo prežívaš, ALE v dnešnej dobe sú domy, kde môžeš nájsť bezpečie.Ak chodíš do práce, tak sa zdôver aspoń tam a pomôžu Ti nájsť odbornú pomoc, ktorá Ti zachráni Tvoju doráňanú dušu i telo.Urob to prosím.Ja Ťa nepoznám , ale nie je mi jedno, že žena takto trpí.Viem, čo Ti píšem, lebo sama pracujem v zariadení, kde nachádzajú útočište matky s deťmi na ktorých bolo páchané násilie.Len prvý krok musíš urobiť sama.prekročiť prah svojho domu a zdôveriť sa niekomu, kto Ťa nasmeruje na bezpečné miesto.

16.03.2008 19:10:00 | Annadesirée

Odpoutej se od něj!!!

16.03.2008 13:46:00 | Bíša

Nikomu nechci ublížit...to určitě ne...jinak jsou to verše od srdíčka, jak mám psát jinak, když se cítím takto...tento komentář mě dost mrzí, neobhajuji se...mohu si za to, vím...jen nemám sílu vše nějak změnit...kdo to nezažil, nepochopí...je to velmi těžké...když je člověk psychicky i fyzicky vydírán...to je pak těžké jíti životem dál...

16.03.2008 11:54:00 | toužím.jít.dál

Já už nevím, co Ti mám psát. Násilý a zlo je a bude vždycky, ale my sami určujeme, jestli ho pustíme k sobě ... smrt nic neřeší, jenom nám víc ublíží, když stále píšeš, jak nás máš ráda, tak proč nám ublížuješ? Proč nezačneš něco dělat? Proč pořád omlouváš sama sebe, já Vám nechci ublížit, já jsem to jen napsala pro úlévu, ale už nemohu dál, svůj život končím ...atd. atd. ???? Tak buď nám děkuj a piš, jak jsi ráda a čeníš si toho, ... - pak začni také něco dělat a ber naše rady vážně, bo nám to nepiš! Já už začínám pochybovat o pravdě a upřímnosti. Nezlob se, ale vážně to tak cítím a je mi to líto a mnohem víc mě to mrzí.

16.03.2008 08:55:00 | NikitaNikaT.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí