Poslední...

Utíkám
vlatně nevím kam
ani nevím proč
mi puká srdce
a má duše
jako hadr
vyždímaná
a použitá
se ztrácí
v kalné vodě
klesá
ke dnu
i s mým tělem

toužím
po náruči něhy
po ruce
jež mne zachrání
z kalné
studené vody
která mé tělo
vleče do propasti
beznaděle
myšlenka
ostrý nabroušený nůž
řeže mé žíly
na poslední nádech

volám
křičím celým srdcem
ochraň mne
před myšlenkami
na smrt
bez naděje
bez citu
jsem zlomená
a můj dech
s tlukotem mého srdce
se stává minulostí