Budoucnost?
Nehořce chtěl bych být,
ne, tak jako do těchto chvil…
A co nezměním, nezůstane věčně,
vždyť nemusím to nechat uplout
mezi prsty jako atomy vzduchu.
Nechat mou nutnost neuplout,
však ne zastavením času,
ne návratem do nezrození,
nýbrž uskutečněním chtění…
Ale, žel bohu, závisí to na mne?
Zda-li jsem splnil, co čekám,
pak už ne.
Je to snad jen ve Tvém dechu?
Snad jen z mého pohledu sobce.
Ale doufám, neboť jsi má naděje.
Komentáře (0)