Vrahem z donucení

Na věky věků,
zavděk činu,
zničil si život,
za vteřinu.

Pohladil kohoutek,
vyslal letku vpřed,
cíl zasáhl,
jak lukostřelec střed.

Najednou kolem,
zastavil se čas,
jak kdyby z hůry,
slyšet byl hlas.

Pak mlha pryč
a včelky vzduchem,
vraha v afektu,
učinily duchem.