Plačící anděl

Pomalu se anděli smáčely jeho bílé tváře,
pomalu zhasínala jeho jasná záře,
plakal nad těmi, co byli plní jedu,
co utrhli mu křídla... bez ptaní či studu.

Najednou začaly mu stékat po těle rudé kapky,
z očí začaly mu padat dříve vytvořené klapky,
plakal a dál se světem potácel,
ranili jeho srdce a tak krvácel.

Čím víc chodil, tak tím víc mu černal svět,
v každé zahradě co minul, nezůstal živý květ,
mezi lidmi už nechtěl existovat, nechtěl s nimi být,
zklamali jeho lásku a ON přestal žít.