Anotace: Mám vás ráda moc - neprosím o pomoc - ale chci poslat ještě pohlazení - než upadnu v zapomnění...
Děkuji moc za povzbuzení.
Theara:děkuji, že tu opět jsi...
Čarodějka: vím, musím najít sílu...
Jinak opravdu děkuji a mám vás moc ráda...
28.03.2008 02:48:00 | toužím.jít.dál
Moje mila , kazdy mame na tomto svete svuj ukol, kazdy clovek je jeden clanek a jeden do druheho zapada, nejde to delat tak jak pises, mas tady jeste spoustu prace, kterou za Tebe nikdo neudela. Zena musi byt silna aby mohla ochranovat jednou svoje deti, vsak vis ze zena nusi unest na hrbete vice nez kun, ja bych ti mohla povidat. Nezastavim se pred zadnym problemem a pokud budes potrebovat povidat a cemkoliv jsem tady. Vzit si zivot je podle... to se me vubec nelibi s tim by clovek nemel vubec argumentovat! Nel by se problemu vsak postavit, jsme tady a ty to vis, jsi literacka kterou radi podrzime!
28.03.2008 00:35:00 | carodejka
Holčičko, neměla jsem možnost připojení. Spěchám za tebou a čtu. Věřila jsem, že se situace změnila a najdu tu od tebe pěkné veselé veršíky.
Nevzdávej život!!!! Po náhlém odchodu syna jsem též chtěla život co nejrychleji ukončit. Hlídala mě celá rodina. Neuhlídali by.....jenže....kdybych si život vzala, moje duše by se třeba s jeho nikdy nesetkala. Jistě bych zatížila svou karmu a v příštích životech by za to byla potrestána. To byly důvody, které mě odvrátily ukončit svůj život. Byla jsem šílená bolestí, smutkem, steskem. Pronásledovala mě jediná myšlenka - nežít a netrápit se. A stal se zázrak! Za rok a půl se mi narodil syn, krásný, zdravý, podobný tomu, který mě na prahu své dospělosti opustil. Bylo mi tehdy 46 let.
-------
Na tebe tvůj zázrak též čeká, cítím to, vím to. Jsi mladá, máš ještě kus cesty před sebou. Zbav se těch černých myšlenek a nepropadávej se ještě více na dno.
Nikdo tě nepřinutí žít, pokud sama nebudeš chtít. Nikdo tě neuhlídá, rozhodneš-li se odejít.
Pamatuj! Dokud se žije, tak je naděje, že se vše změní k lepšímu. Když se jednou zemře, nic se už změnit nedá. Važ si života, i když zrovna prožíváš těžké období. Nespoléhej na to, že ti bude po smrti lépe.....odtamtud se ještě nikdo nevrátil, aby nám to sdělil.
Objímám tě a posílám ti spoustu energie. Nezklamej nás všechny tady, co tě máme rádi!!!
27.03.2008 21:22:00 | Theara
Už nemohu dál?Ale můžeš,
stačí jen chtít a taky bojovat,
vždycky se dá něco udělat,
ale svůj život ten nemusíš si brát,
jistě tě má někdo aspoň trochu rád.
Tak to zkus a tam se vrať.
27.03.2008 14:01:00 | Květka Š.
nevzdávej se a neluč se, připravuješ se tím o šanci prožít něco krásného, co vysuší dnešní slzy a smutek.
Vždy když ti život něco vezme, dá ti pak mnohem víc. Hlavu vzhůru! Přeju hodně štěstíčka a sluníčka.
27.03.2008 12:50:00 | nehbet
Já přidávám se k Lorrain... nesmíš se vzdát, aby se někdo radoval!... Musíš jít dál a uvidíš, jak slunce bude připadat Ti blíž... posílám pohlazení, obětí... Ať zase zjistíš, že žít je moc moc kouzelný...
27.03.2008 11:26:00 | labuť
Nedovol nikomu, aby Ti ubližoval...tohle nikdo nesmí! a klidně popros o pomoc...uvidíš, kolik rukou kolem sebe najdeš...včetně té mé...nevzdávej to prosím!
27.03.2008 11:09:00 | Lorraine